Dobšice u Znojma, neolit, eneolit, starší a mladší doba bronzová, doba laténská, římská, novověk. Záchranné výzkumy ÚAPPBO, vedoucí Z. Čižmář.

1. „Léry“. Zahájení výzkumu při rekonstrukci kanalizace vyvolala nutnost prozkoumat doposud netknutou plochu  b o j i š t ě  bitvy u Znojma z roku 1809. Povrchovým průzkumem detektorem kovů bylo získáno několik desítek zlomků z osobní výstroje a výzbroje vojáků. Po snížení horizontu středověkých náplav byla prozkoumána plocha o rozsahu 300 m2 s mocností kulturních vrstev kolem l m a 180 zahloubenými objekty. Podařilo se tak prozkoumat archeologickou lokalitu s dlouhotrvajícím několikanásobným osídlením a provést zde kombinovaný archeologický a paleonviromentální záchranný výzkum.

Zachycená sídliště se nacházela na vyvýšenině u slepého ramene řeky Dyje, z jejichž sedimentů byly získány početné vzorky organických materiálů, včetně pylových zrn. Nejstarší osídlení spadá do eneolitu (KNP, JK) reprezentované ojedinělými nálezy keramiky a štípané industrie. První vrchol osídlení zaznamenáváme v období velatické kultury, kterou reprezentuje několik horizontů kulturních vrstev s minimálně stovkou zahloubených objektů a řadou bronzových předmětů. Keltské osídlení představuje kulturní vrstva a polozemnice se zbytkem pece a vnitřní kůlovou konstrukcí. Mimo početnou keramiku stojí za pozornost především drobné nálezy, např. zlomky skleněných náramků, či kovové předměty (spona, bronzový článek opasku aj.) Závěr osídlení lokality tvoří výrazný horizont ze 3. století n.l., který náleží germánské osadě z mladší doby římské.

Osada pravděpodobně  neměla prostý zemědělský charakter, ale podle velkého množství drobných kovových i nekovových předmětů (jehla, tulej z rohu, hřeben) luxusní povahy měla zcela  jistě i obchodní povahu. Na břehu Dyje tak máme jednu z prvních lokalit s přímým napojením na prostor mušovské sídelní aglomerace, s dosahem do prostředí provincií, za římský limit. Osada zcela jistě zanikla požárem.

Vedle bohatého souboru keramiky s početnými zlomky importované římskoprovinciální keramiky zaznamenávané i celou řadu drobných kovových předmětů, často luxusní povahy. Z nich zaslouží pozornost bronzová spona, bronzová pinzeta germánské provenience a především stříbrná   kotvovitá spona a lichoběžníková bronzová spona s modrou emailovou vložkou z prostředí římských provincií. Poslední dva nálezy jsou zcela unikátní a patří k prvním svého druhu na Moravě.

2. Brněnská ulice. Na trase výkopu kanalizace se podařilo v mohutném, 1,5 m mocném souvrství kulturních vrstev z mladší doby kamenné a velatické kultury identifikovat celkem devět zahloubených objektů. Za pozornost stojí především zachycené části dvou zásobnic uložené v kulturní vrstvě velatické kultury z nichž jedna obsahovala 5 cm silnou vrstvu zuhelnatělých semen hrachoru (několik set kusů), což je zcela unikátní nález ve středoevropském prostoru.

3. Intravilán obce. Při stavbě RD prozkoumány dvě velké zásobní jámy unětické kultury s bohatým inventářem. V jedné z nich se nacházel pohřeb feny se 4-5 mláďaty.