Dobšice

Počasí Dobšice - Slunečno.cz

Dobšice

telefon: +420 515 249 030

fax: +420 515 225 975

email: obec@dobsice.cz

adresa: Brněnská 70, 671 82 Dobšice

ID datové schránky: ngyaz88

 

Případné platby můžete poukázat: ke stáhnutí zde

Noviny České slovo z 23. března 1925:

„Třicet dva mší bylo slouženo jen ve svatovítském kostele na pražském hradě za těch osm dní od 9. do 16. října 1729, ve kterých oslavováno bylo v Praze svatořečení Jana z Nepomuku. Slavné procesí Prahou, v jehož čele arcibiskup pražský Ferdinand z Kuenburka nesl neporušený jazyk Jana, za svatého právě prohlášeného. Na ulicích přespávali venkovští poutníci, neboť tolik jich bylo, že světnice Prahy nestačily. Celé dny zvonily všechny zvony pražské, střílelo se z děl a hmoždířů. Z břehů vltavských zářily ohňostroje do noci. Třicet šest centů těžký stříbrný náhrobek byl pro ostatky nového svatého. Památka Husova zastíněna byla slávou nového jezuitského svatého.“

Co mají společného – sv. Jan Nepomucký a Dobšice ?

Pod dnešním obchvatovým mostem stávala v Dobšicích v minulosti socha sv. Jana Nepomuckého, původem práce neznámého umělce z roku 1733. Byla umístěna ve zděném výklenku chráněna před rukama nenechavců i povětrnostními vlivy a opečovávána místními lidmi.

Při budování obchvatu města Znojma asi před dvaceti lety byla socha stavebníky mostu sňata a převezena do Jihomoravského muzea ve Znojmě. Pravděpodobně při tomto převozu došlo k většímu poškození sochy . Socha byla uložena na dvoře muzea a o její osud nejevil nikdo zájem. Až později, při opravě budovy muzea, kdy překážela výstavbě lešení, byla převezena do depozitáře muzea ve Znojmě.

O soše jsme se před několika lety dozvěděli a požadali Jihomoravské muzeum o její vydání zpět do majetku obce Dobšice. Za přispění PhDr. Jana Kozdase z Národního památkového ústavu byla socha vydána obci v říjnu 2003.

postrádala pravou ruku a dvě ramena kříže neseného v levé ruce. Rovněž barevný nátěr sochy nebyl původní a bylo třeba odstranit několik vrstev různých barev. Pro rekonstrukci sochy byl ve výběrovém řízení vybrán atelier akademického sochaře Jiřího Kačera z Prahy, který skýtal záruku kvalitní rekonstrukce sochy, jež byla také v roce 2005 uskutečněna. Rekonstrukce byla financována z větší části z prostředků obce Dobšice, částkou 30 tis. Kč přispěl Svazek znojemských vinařských obcí Daníž.

Protože osazení sochy na původní místo již nepřicházelo v úvahu, bylo třeba vytipovat další vhodné lokality. Nejvhodnějším místo pro instalaci sochy se podařilo najít v ulici Leska v blízkosti budovy pošty.

V roce 2006 se podařilo získat dotaci z prostředků Jihomoravského kraje na instalaci sochy sv. Jana Nepomuckého. Architektonický návrh řešení podstavce sochy a okolí vytvořil ing. arch. Josef Kolman. Dle jeho návrhu zhotovilo pískovcový podstavec Kamenosochařství Vladimíra Kopečného ze Znojma, úpravy okolí provedla svépomocí obce Dobšice.

Je znám i původní latinský nápis na podstavci sochy, který v překladu MUDr. Filly zní :

„ Všechen lid Ti Nepomucký přináší plnou mírou dary v Tvé slávě, vyslyš nás při jakékoliv prosbě.“

Slavnostní odhalení a vysvěcení sochy sv. Jana Nepomuckého v ulici Leska se uskutečnilo za účasti vzácných hostů z rakouské obce Seefeld-Kadolz a Dobšic u Nymburka, občanů a dalších osob v sobotu dne 23. září 2006.

Ing. Jaroslav Jenšovský

starosta obce

 

Dobšice u Znojma, neolit, eneolit, starší a mladší doba bronzová, doba laténská, římská, novověk. Záchranné výzkumy ÚAPPBO, vedoucí Z. Čižmář.

 

1. „Léry“. Zahájení výzkumu při rekonstrukci kanalizace vyvolala nutnost prozkoumat doposud netknutou plochu  b o j i š t ě  bitvy u Znojma z roku 1809. Povrchovým průzkumem detektorem kovů bylo získáno několik desítek zlomků z osobní výstroje a výzbroje vojáků. Po snížení horizontu středověkých náplav byla prozkoumána plocha o rozsahu 300 m2 s mocností kulturních vrstev kolem l m a 180 zahloubenými objekty. Podařilo se tak prozkoumat archeologickou lokalitu s dlouhotrvajícím několikanásobným osídlením a provést zde kombinovaný archeologický a paleonviromentální záchranný výzkum.

Zachycená sídliště se nacházela na vyvýšenině u slepého ramene řeky Dyje, z jejichž sedimentů byly získány početné vzorky organických materiálů, včetně pylových zrn. Nejstarší osídlení spadá do eneolitu (KNP, JK) reprezentované ojedinělými nálezy keramiky a štípané industrie. První vrchol osídlení zaznamenáváme v období velatické kultury, kterou reprezentuje několik horizontů kulturních vrstev s minimálně stovkou zahloubených objektů a řadou bronzových předmětů. Keltské osídlení představuje kulturní vrstva a polozemnice se zbytkem pece a vnitřní kůlovou konstrukcí. Mimo početnou keramiku stojí za pozornost především drobné nálezy, např. zlomky skleněných náramků, či kovové předměty (spona, bronzový článek opasku aj.) Závěr osídlení lokality tvoří výrazný horizont ze 3. století n.l., který náleží germánské osadě z mladší doby římské.

Osada pravděpodobně  neměla prostý zemědělský charakter, ale podle velkého množství drobných kovových i nekovových předmětů (jehla, tulej z rohu, hřeben) luxusní povahy měla zcela  jistě i obchodní povahu. Na břehu Dyje tak máme jednu z prvních lokalit s přímým napojením na prostor mušovské sídelní aglomerace, s dosahem do prostředí provincií, za římský limit. Osada zcela jistě zanikla požárem.

Vedle bohatého souboru keramiky s početnými zlomky importované římskoprovinciální keramiky zaznamenávané i celou řadu drobných kovových předmětů, často luxusní povahy. Z nich zaslouží pozornost bronzová spona, bronzová pinzeta germánské provenience a především stříbrná   kotvovitá spona a lichoběžníková bronzová spona s modrou emailovou vložkou z prostředí římských provincií. Poslední dva nálezy jsou zcela unikátní a patří k prvním svého druhu na Moravě.

2. Brněnská ulice. Na trase výkopu kanalizace se podařilo v mohutném, 1,5 m mocném souvrství kulturních vrstev z mladší doby kamenné a velatické kultury identifikovat celkem devět zahloubených objektů. Za pozornost stojí především zachycené části dvou zásobnic uložené v kulturní vrstvě velatické kultury z nichž jedna obsahovala 5 cm silnou vrstvu zuhelnatělých semen hrachoru (několik set kusů), což je zcela unikátní nález ve středoevropském prostoru.

3. Intravilán obce. Při stavbě RD prozkoumány dvě velké zásobní jámy unětické kultury s bohatým inventářem. V jedné z nich se nacházel pohřeb feny se 4-5 mláďaty.

 

"Dobsici" - takto byla zapsána naše ves v zakládací listině premonstrátského kláštera v Louce ze dne 25. října 1190. Ten název je zřejmě odvozen od osobního jména Dobeš, ovšem později byly užívány názvy jiné: Stošíkovičky, Tesswitz - v různých obměnách. Původní pojmenování bylo obci vráceno po vzniku Československé republiky. České osídlení v době založení kláštera bylo postupně rozšiřováno německými kolonisty, kteří se nakonec stali převládající národnostní složkou vesnice.

Národnostní složení se pak prudce změnilo v letech 1945-1946 v důsledku porážky hitlerovského Německa ve druhé světové válce.

Přestože písemných dokladů o dotycích s historií není mnoho, naše ves díky své poloze byla historií poznamenávána často. Dokazují to archeologické nálezy. Jsou tu zachovány stopy neolitického člověka (keramické střepy, kamenná sekyra), stopy doby bronzové (spona do šatů - asi keltský výtvor), římská perioda (stříbrné římské mince), svědectví o germánském osídlení před stěhováním národů (osmdesáticentimetrový meč).

Osobité místo mezi těmito památkami zaujímají dva pískovcové kříže - některé prameny je dávají do souvislosti s cyrilometodějským obdobím našich dějin, rezervovanější názory je označují jako smírčí kříže ze 16. století.

Také obchodní cesta z uherského Ostřihomu a Bratislavy, vedoucí podél řeky Dyje přes Dobšice ke Znojmu a dál pak jako cesta haberská k Praze, zajišťovala setkávání s okolním světem.

Nejméně příjemné kontakty s historií představují samozřejmě války. Při jedné bitvě o Znojmo mezi rakouskými a francouzskými vojsky v r. 1809 Dobšice málem celé lehly popelem.

Čím se živili naši předchůdci? Vzhledem k příznivým klimatickým a půdním podmínkám již brzy získává převahu zemědělství a z něho poměrně časně asi pěstování vinné révy. Naše vesnice patřila k nejvýznamnějším vinařským obcím kraje. V r. 1678 26 ,luckých" poddaných u nás obdělávalo 236 čtvrtí vinic a v r. 1897 v seznamu největších vinařských obcí jsou na 8. místě jmenovány Dobšice s 63 hektary vinic, dnes se vinná réva pěstuje jen na 28 ha. Svědectvím bývalé vinařské slávy jsou tu tři vinařské sklepní uličky a množství vinných sklepů uvnitř jednotlivých stavení přímo ve vsi.

Od poloviny XIX. století i v Dobšicích vzrostl význam pěstování okurek. Finanční příjem z jejich prodeje patří do dneška k významným zdrojům domácího rozpočtu drobných pěstitelů. Během prvních padesáti let tohoto století se ve vsi vystřídaly tři okurkárny, ještě krátce po r. 1945 tu prosperovala okurkárna p. Wojny.

O obyvatelích vesnice se z historických pramenů dozvídáme jen velice málo. Bezesporu největší osobností Dobšic je Johann Lahofer, truhlář a řezbář. Ani o něm se nedochovaly podrobnosti z jeho života, ovšem dodnes se můžeme obdivovat jeho dílu. V louckém kostele ve Znojmě lze zhlédnout bohatě vyřezávané lavice s vyobrazením scén ze života sv. Norberta. A v Praze ve Strahovském klášteře je instalována skvostná knihovna, sestávající z nádherných skříní a knihovních regálů z ořechového dřeva, bohatě vyřezávaných a situovaných do dvou pater s ochozem a sloupkovým zábradlím.

Ziskovým artiklem dobšického zemědělství bývalo též pěstování třešní a zvláště meruněk.

Mimořádný význam pro stavební rozvoj Znojma a okolí mělo několik cihelen, které se nacházely anebo těžily cihlářskou hlínu na našem katastru. Už v r. 1873 je uváděna existence továrny na výrobu hliněného zboží, v r. 1924 První jihomoravská výrobna betonových dutých kamenů s. r. o. a ve stejném roce továrna na výrobu elektrických zapalovačů.

Na sklonku 60. a počátku 70. let tohoto století Dobšice předaly značnou část svého katastru sousednímu Znojmu, to pak v získaném prostoru rozšiřovalo svou průmyslovou zónu. V období sloučení se Znojmem (1976-1992) vyrostla v obci sídliště rodinných a bytových domů, počet obyvatel se téměř ztrojnásobil. Nové části svým vzhledem a vybavením kontrastují se starou vesnicí, a tak vyrovnávání rozdílů mezi starou a novou zástavbou je aktuálním úkolem dnešního zastupitelstva.

 

Užitečné odkazy

daniz

lahofer

logo

logo

logo

Logoidsjmk

logo mark

np

soc

vinarstvi

© 2019 Obec Dobšice. Všechna práva vyhrazena.

GOLDEN ORANGE

Prohlášení o přístupnosti